Obávám se, že někteří lidé se postupně zblázní.
Na každém kroku se setkáváme se zlostí v kombinaci se zoufalstvím a zejména se strachem. Člověk se dostává do kontaktu se spolupracovníky, kteří tuto frustraci musejí nějakým způsobem vybít. Není jejích záměrem ji vybít přímo na konkrétní osobu a není tak důvod si to brát osobně, ale určitým způsobem hledají tu nejmenší příležitost pro výtrysk negativních emocí směrem k ostatním lidem. Bohžel, ať chceme nebo ne, ovlivní to každého a přinejmenším nám to může zkazit den.
Lidé mají tendence hledat ty nejmenší chyby, které nejsou podstatné
Ve společnosti se dají vypozorovat tendence, které nás nutí zamyslet se nad tím, jaký důvod má upozorňování na nepodstatné chyby. Lze si představit, že důvody budou ve skutečnosti úplně někde jinde. A sice v lidech, kteří na chyby upozorňují. Mám na mysli typické, lidově řečeno šťouraly. Věc se má však trošku jinak. Chyb mají totiž sami šťouralové celkem dost a jejich strach jim podvědomě vytváří bariéru a našeptává jim – „ztrapni ostatní, dřív než si všimnou, že máš spoustu chyb“. Ostatní pak totiž zaměří pozornost jinam, na takzvaného obětního beránka – a to je ta bariéra.
Závist jako pohon veškerého zla a strachu
Vše na světě musí mít nějakou příčinu. Proto i strach, který dodává nutkání šťouralům má svou příčinu v závisti. Závist je velmi častá vlastnost člověka, který se cítí nedoceněn. Lze se setkat s názorem, že vše nás tvaruje v dětství, ovšem to by byla kapitola sama o sobě. Pokud lidé často šťourají do Vaší práce, lze si představit, že tím co to způsobuje je právě jejich závist. Proto je důležité nenechat se ostatními lidmi vykolejit, jelikož v takovém případě by byla spuštěna vlna nespravedlnosti. Ta by sice v konečném efektu poškodila člověka, který se někoho vykolejit snažil, ale určitým způsobem i oběť. Podle starého přísloví: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“ by to měl odnést agresor, ovšem v přísloví už se nemluví o tom, pro koho byla jáma kopána. Třeba tam spadli nakonec oba… Ale nesmýšlejme negativně.
Negativní lidé jsou a budou
Lidem, kterí se snaží ostatním lidem znepříjemnit život se říka lidé s negativní energiií nebo také psychologiční upíři. V této problematice je však zásadní to, že negativní energie (nebo jinak řečeno negativní, či špatná nálada) je nakažlivá. Jeden člověk přijde do kolektivu se špatnou náladou a v tu ránu ji mají všichni. Proto je důležité, pokud máte tu moc precizně vybírát ko si vezmete do týmu a s kým se každý den budete vídat, jelikož to může doslova ovlivnit podstatnou část Vašeho života.
Je možné vytvořit „čistý“ kolektiv?
Čistý ve smyslu očištěný od negativních lidí, negativních nálad. Nabízelo by se využít jednoduché pravidlo – vybírejme takové lidi, kteří se nám povahově podobají. Protože s kým jiným by se nám mohlo lépe pracovat, než s námi samými? Kolektiv od špatné nálady nikdy nelze očistit kompletně. Špatná nálada a negativní energie zkrátka k životu paří, nesmí však nikdy překročit určitou míru harmonie mezi dobrým a špatným, pozitivním a negativním. Ano, budujme co nejlepší kolektiv, kde nemají psychologičtí upíři místo. Ovšem, co se potom s nimi stane? Zblázní se, zaniknou?
