Na historii existují různé pohledy
Pohled na historii ovlivňuje do značné míry to, kdo o ni napsal a z jakých zdrojů čerpá. To nutně ovlivní náš konečný pohled na historii nebo konkrétní historickou událost. Každý autor, přesto, že se může maximálně snažit být objektivní, ji nikdy nezajistí na sto procent, jelikož vždy bude jeho názor nějakým způsobem ovlivněn různými vlivy, které na něj působí, a dokonce vlivy z jeho podvědomí, o kterých ani sám autor neví.
Už když historik analyzuje například historické prameny je jeho pohled a zejmena výklad ovlivněn názory, zkušenostmi a znalostmi, které nabyl v průběhu vzdělávacího procesu.
Vzdělávací proces je na jedné straně řízen systémem školství a na druhé straně jde o vlastní vzdělávání. Tyto získané informace, které autor získal, pak z pravidla aplikuje v průběhu procesu vyhledávání, analyzování a zejména v procesu výkladu historických pramenů. Výsledek pak je publikace autora v podobě například odborné knihy, takzvané sekundární literatury. Z toho vyplývá, že odborná sekundární literatura je z větší, či menší části ovlivněna autorem, který v některých případech může v podstatě pouze předkládat jeho názory a nikoliv objektivní skutečnosti.
Skutečnosti a zkreslené informace, které ovlivňují historika v průběhu jeho života vycházejí z velké části z nabytých znalostí v průběhu vzdělávání ve školském systému. Ty mohou být výrazně ovlivněny politickou situací i přímo cílenou propagandou. Autor je tak většinu života vychováván k tomu, co si má myslet a jeho práce pak nemohou být objektivní. Zároveň je potřeba také konstatovat, že rovněž primární zdroje jsou někým ovlivněny – logicky – mocenskou autoritou, která má nebo měla moc v určitou klíčovou dobu tyto zdroje informací ovlivňovat a doslova “psát historii”. V praxi se pak děje to, že historik vykládá ovlivněné historické prameny, které jsou ovlivňovány názory historika (autora) a to se určitě nedá považovat za fakta.
Zkrátka a dobře, informace, které jsou nám podávány a jsou širokou veřejností považovány za fakta, lze ve skutečnosti zařadit spíše do informací, které se mohou přibližovat pravdě, ale také od ní mohou být na míle daleko. Proto nelze v pohledu na historické události jasně určit, zda se jedná o pravdu, či výmysl, a tak je k nim také potřeba přistupovat.
Nic nevíme jistě, proto je potřeba být nad věcí a brát v úvahu všechny eventuality. Úskalím totiž pak je to, že takovéto zdroje lze lehce využívat ze strany systému pro masovou manipulaci.
